Město Uherské Hradiště odmítá jakékoliv spekulace o možných drastických provozních změnách a dále jedná o finanční podpoře pro Slovácké divadlo, která by pomohla zajistit výkon zřizovatelských funkcí v dosavadním rozsahu.

„Slovácké divadlo nikdo neruší a prohlašuji, že co budu starostou, tak k něčemu takovému nedojde. Významně rostoucí náklady nás nutí zabývat se všemi variantami řešení.  Ale vyjmout z nich všech tu nejhorší možnou a medializovat ji, to považuji za neférový trik s politickým pozadím,“ vyjádřil se starosta města Stanislav Blaha poté, co zpráva pobouřila zaměstnance divadla a způsobila rozruch na sociálních sítích. 

Fakta:

Z rozpočtu města je letos schváleno poskytnutí dotace 26,4 mil. Kč. Další prostředky plánuje divadlo získat od státu a kraje.

Na dlouhodobou neudržitelnost systému město Uherské Hradiště upozorňuje od roku 2013 a pravidelně zastupitelstva města informuje (nové ZM např. v prosinci 2018 - při schvalování letošního rozpočtu a naposled pro jednání zastupitelstva v pondělí 17. 6. 2019).

Slovácké divadlo pro letošní rok plánuje získat dotace ve výši 5,8 mil. Kč od státu a kraje, dosud bylo poskytnuto 0,2 mil. Kč (což je jen doplatek, k němuž se kraj zavázal v minulém roce). Aktuálně by měl Zlínský kraj pro divadlo schvalovat 2 miliony korun.  Rada města Uherské Hradiště již v roce 2018 písemně požádala Zlínský kraj o spoluúčast na dlouhodobém spolufinancování regionálního divadla.

Z pohledu střednědobého výhledu hospodaření města je výše uvedenou situaci nutné považovat za vážnou hrozbu, neboť je zřejmé, že stávající hospodaření je nutné revidovat o cca 5 - 6 mil. Kč/rok. Město v současné době zahajuje aktualizaci Střednědobého výhledu rozpočtu na období 2020 - 2025, v němž uvedený problém znamená ztrátu dalších 30-40 milionů korun.

Vzniklou situaci je možné řešit např. některým z těchto postupů:

a) městu se podaří zajistit trvalé financování formou uzavření dlouhodobých dohod s jinými veřejnoprávními subjekty (stát, kraj, obce).

b) město každoročně navýší svůj příspěvek organizaci o výpadek podpory státu a kraje (tj. ze současných 30 mil. Kč/rok na 36 mil. Kč/rok) s tím, že rozdíl bude kompenzován snížením jiného výdaje.

c) město uloží organizaci zajistit předmět činnosti dle zřizovací listiny v požadovaném rozsahu i s nižšími dotacemi (tj. výrazné navýšení vlastních příjmů – zejména vstupné, nebo snížení výdajů – zejména platů).

d) město uloží organizaci zajistit předmět činnosti dle zřizovací listiny v menším objemu či kvalitě (např. propuštění části zaměstnanců vč. herců, méně „výpravná“ představení).

e) město nahradí vlastní divadelní scénu zajišťováním hostování jiných divadelních souborů ve stávajících pronajatých divadelních prostorách.

f) město zruší příspěvkovou organizaci bez náhrady, ukončí nájem budovy a úsporu prostředků (tj. 30 až 40 mil. Kč/rok plus plánované investiční výdaje) přesměruje do jiné oblasti rozvoje města.

„Přes to, že jsou otevřeny všechny možnosti řešení a musíme je brát v potaz, znovu zdůrazňuji, že varianta zrušení divadla vypadá pěkně jen v nadpisu bulvárních novin, reálný základ nemá. Z mého pohledu je nemyslitelné, že by k tomu došlo. Divadlo zruší pouze zastupitelstvo sebevrahů,“ doplnil starosta Blaha. Podle jeho slov se řešení financování divadla protáhne až na roky. „Město dělá, co může, aby si Slovácké divadlo udrželo, a kdo říká, že ne, vědomě lže. Ředitel divadla nyní zpracuje návrh na budoucí financování své organizace ve variantním řešení,“ prohlásil starosta.   

Prudký nárůst příspěvků Slováckému divadlu ze strany města je v posledních letech způsoben zejména tím, že Nařízením vlády se zvyšují mzdy zaměstnanců v kultuře. A u Slováckého divadla z celkových výdajů činí mzdové náklady 2/3. 

Historie:

Zřizovatelské funkce k Slováckému divadlu (a také ke Knihovně B. B. Buchlovana) převzalo město od bývalého Okresního úřadu v roce 2003 a nad rámec dotací státu těmto organizacím poskytovalo ze svého rozpočtu příspěvek v řádu jednotek milionů korun. Stát měl poskytovat „kompenzaci“ ve výši shodné s výdaji, které Okresní úřad vynaložil v posledním roce na zajištění činnosti těchto organizací.

Od roku 2013 však stát změnil zákon o rozpočtovém určení daní, který plošně navyšoval příjmy všem obcím státu. Tuto změnu, bohužel, mimo jiné kompenzoval tím, že přestal poskytovat obcím jiné příjmy a v případě města Uherské Hradiště tak vznikla situace, že daňové výnosy byly navýšeny o cca 18 mil. Kč, ale současně byla zrušena podpora pro výkon zřizovatelských funkcí Slováckého divadla a Knihovny B. B. Buchlovana ve výši 35,6 mil. Kč. Paradoxně si tak okolní obce finančně polepšily a město Uherské Hradiště přišlo na příjmech od státu o 12,6 mil. Kč a nadále mu zůstal „závazek“ zajišťovat provoz Slováckého divadla v rozsahu uspokojujícím obyvatele celého regionu za více jak dvacet milionů korun ročně.

S ohledem na to, že 4/5 návštěvníků divadla tvoří občané regionu (mimo města Uherské Hradiště) žádá město opakovaně Zlínský kraj o trvalou podporu příspěvkové organizace Slovácké divadlo ve výši alespoň poloviny současného provozního příspěvku.